Zábava

I malí kluci můžou být na chvíli velcí

Výprava velkého náčelníka je kniha od ruského spisovatele, která by v dnešní době spadala do kategorii pro děti a mládež. Přestože je staršího data – 1967, tak je výborná, ale pozor. Nejen pro kluky, ale také pro holky. Jedná se prostě o dobrodružnou literaturu. Hlavním klučičím hrdinou je Kolja. Ten má nejlepšího kamaráda Ljoňku. Rodiče Kolji jsou oba geologové. Otce nevidí Koja i několik měsíců, protože je v tajze a maminka sice jezdí domů dost často, ale má to jako neplacenou dovolenou.
mobil u knihy
Nyní nastala doba, že je tatínek doma a usmyslel si, že ho bude vychovávat. Prostě dospěl k tomu, že maminka na Kolju nestačí a on potřebuje pevnou mužskou ruku. A také to hned začalo. Ne, že by Kolju bil, ale hned se ptal po žákovské knížce. Kolja se urazil, ale přesto mu ji dal. Nemusel se bát, měl tam samé jedničku a dvojky, jen ze zeměpisu tři mínus. Otec položil žákovskou knížku a chtěl vidět slohový sešit.
Kolja se tomu divil, protože už dávno nedělala takové hrubky jako kdysi. Navíc od něj jeho nejlepší kamarád Ljoňka opsal mluvnický diktát a dostal i díky Koljovi jedničku. Slohový sešit sice Kolja neměl u sebe, nicméně předložil mluvnický. Tatínek mu po důkladné četbě v sešitě začal předhazovat, že píše písmeno o jako kdyby to byla úplná šnečí farma. Za trestu mu uložil napsat stokrát o, avšak s dodatkem, aby to bylo pořádné. Pak mu to měl ukázat.
literatura pro každého
Druhý den ráno už o pravopisu Kolji nepadlo ani slovo. Do sešitu, nad kterým Kolja dřepěl do noci se otec ani nepodíval a tak usoudil, že ho to nejhorší teprve čeká. Otec se ráno zajímal, jak to bylo se slohem. Po celé škole se totiž povídalo, že celá třída naschvál do slohu napsala samé nesmysly, jelikož se na tom domluvili.
Po pár dnech se Kolja a s ním celá jeho třída dostala do tzv. pracovního tábora. Byla to vlastně taková brigáda v tajze. Rodiče Koljovi zabalili vše potřebné a maminka pronesla, že je přece zábavnější pracovat na stavbě než zametat ulice. S třídou jel i třídní učitel, za což byla maminka Kolji ráda. Vše se ovšem zamotá. Příčinou bude krádež jisté Koljovi věci.
Má 256 stran a je to typicky ruský nebo chcete-li sovětský příběh. To však neznamená, že špatný – naopak. Sovětská literatura byla vždycky vynikající a tehdy se s tím i dosti pyšnili. Není tam sice příliš ilustrací, avšak i to málo skvěle dokresluje tuto knihu. lustrace jsou vesměs černobílé, až na obálku. Písmo je sice dosti natlačené na sebe, avšak jedná se čtivý příběh, tak by to neměl být problém. Čtenáře, kteří by se k této knize dostali, asi překvapí, jak se to celé zamotá a jak to dopadne.  Někomu může spojení pracovní tábor vyvolat něco ošklivého, ale tady to tak není.